Reportáž - běžkařské soustředění v Jizerkách

    V pátek 28.2. se nejstarší děti z OK Dobříš společně s trenéry vydali do Jizerských hor na třídenní běžkařské soustředění. O půl páté se všichni sešli na benzince na Dobříši. Věci jsme naskládali do auta a mohlo se vyjet. Po dvou hodinách jsme dorazili do Příchovic – menší vesnice v okrese Jablonec nad Nisou. Zde jsme byli ubytováni v chatě U Kostela. Po prvním vstupu jsme byli mile překvapeni jak přívětivým přístupem, tak hezkým vzhledem pokojů i celé chaty. Po dobré večeři, na kterou se všichni těšili, jsme se od Pavla s Martinem dozvěděli program na následující dva dny. Večer jsme měli volný, a tak jsme ho vyplnili hraním společenských her, posloucháním muziky a povídáním.

    V sobotu jsme se probudili do mlhavého dne plného sněhu. Po snídani, (formou švédských stolů), jsme měli malou chvíli na přípravu. V devět jsme se sešli v lyžárně a zde jsme byli poučeni o přípravě běžek, konkrétně o jejich mazání a údržbě. Všichni si je následně připravili a o půl desáté jsme mohli vyrazit. Vydali jsme se asi kilometr po silnici vstříc náročnému tréninku. Během dopoledne jsme trénovali techniku - (správný odraz, stabilitu, jízdu bez i s hůlkami…) a ačkoliv to bylo náročné, všichni to zvládli. Okolo dvanácté se celá skupinka vrátila na chatu na oběd. Po kratší polední pauze jsme vyrazili auty asi ke dvacet minut vzdálenému parkovišti. Zde jsme nechali auta a mohli jsme vyrazit na „výlet“. Nejprve si Pavel natočil naši jízdu a následně jsme se rozdělil do tří skupinek podle rychlosti. Během odpoledne jsme ujeli něco mezi 20 a 30 km. Krajina byla značně zvlněná, a tak jsme si někdy užívali rychlou jízdu z kopce a někdy naopak méně užívali namáhavý výšlap do kopců, ovšem z celého, byť poměrně vyčerpávajícího výletu všichni měli skvělý pocit. V šest jsme se vrátili na chatu. K večeři jsme měli obrovské řízky, které by zcela určitě chutnali i vegetariánům.

    Od osmi si pro nás Pavel připravil trochu mapové a běžkařské teorie. Většinu zaujal svým poutavým výkladem, a i když se tato teorie o hodinu protáhla, ve výsledku to nikomu nevadilo. Nejvíce jsme se pobavili u rozebírání videa, které Pavel během dopoledne natočil. Zjistili jsme, že každý dělá chyby a pořád je co zdokonalovat. Po namáhavém dni se většina přesunula na své pokoje, aby se ponořila do hlubokých snů.

    V neděli ráno bylo opět mlhavo, ale o něco tepleji než předchozí den. Nejprve jsme si zabalili, jelikož musely být vyklizeny pokoje. Po snídani jsme běžky nanosili do aut a tentokrát jsme popojeli ještě o kus dál, než předchozí den. Měli jsme přibližně tři hodiny na výlet, dopilování techniky a poslední společné běžkování. Vydali jsme se po tzv. Promenádě. Cesta byla tentokrát rovnější, takže pro většinu z nás i příjemnější. Zhruba v polovině nás čekalo milé překvapení – bufet u Jokla. Tento bufet byl speciální tím, že si cenu určil sám zákazník, takže taková obyčejná horká čokoláda mohla stát korunu, nebo klidně dvě stovky. Bylo to jen na vás a to byl důvod, proč tu byla spousta zákazníků. Občerstvení nás nakoplo, a tak jsme měli dostatek síly na to, dojet nazpátek. Během dne nás příjemně zahřívalo sluníčko a se spoustou sněhu a fajn lidí byla neděle nadmíru užitá. Po obědě nás čekalo rozloučení a cesta nazpátek. Během té jsme se stavili ve vyhlášené pekárně kde si každý koupil to, na co měl největší chuť. Na Dobříš jsme dorazili před pátou. Zde jsme si rozebrali věci a vyrazili domů. 

    Tohle soustředění pro dorost a juniory bylo v podstatě první v historii OK Dobříš a bylo výjimečné hned několika věcmi, které bych ráda nakonec zmínila. 

• Nikdo se nezranil a trenérům se nás podařilo unavit tak, že při zpáteční cestě všichni usnuli.
• Pomohli jsme hned několika řidičům, kteří si nevěděli rady se svým autem, které většinou odmítalo vyjet uklouzaný kopec či překonat jinou překážku.
• Chata byla opravdu hezká a jídlo bylo také dobré. Všichni byli po celou dobu velmi pozitivně naladěni. 
• Vyzkoušeli jsme si naskakování do jedoucího auta. A většině z nás se to povedlo. Ti, co to nestihli, se holt museli proběhnout do kopce.

    Na úplný konec bych chtěla poděkovat Pavlu Jandovi, Martinu Bambouskovi, Jindrovi Houskovi a Monice Houskové za péči a přípravu soustředění. Také všem dětem, které se zúčastnily. Myslím, že jsme si tento víkend společně moc užili a těšíme se na další takové.

Pár fotek z celé akce najdete na oddílovém Rajčeti.

Za celou partu napsala Julie Baštová.