Reportáž z Mistrovství Švýcarska ve sprintu a sprintových štafetách od Annabelle

Členka oddílu Annabelle Magazu (D18) je na studijním pobytě ve Švýcarsku. Piluje francouzštinu a v rámci možností i orientační běh. O své zážitky z Mistrovství Švýcarska se s námi podělila v článku níže.

***

Reportáž z Mistrovství Švýcarska ve sprintu a sprintových štafetách

O víkendu 13. a 14. května jsem se se svým švýcarským klubem, CO Lausanne-Jorat, vydala na svůj první větší švýcarský OB závod – mistrovství Švýcarska sprintových štafet a ve sprintu.

Program vypadal cca takhle:

• V sobotu skočit v osm ráno na vlak, abychom nejpozději v poledne dorazili do Zwingenu, cca 30 km od Basileje.
• Od 13 do 15 hromadné starty různých kategorií sprintu (SSE, SSA, SS40)
• V neděli ráno v devět vyjet, tentokrát nás ale čekala jenom desetiminutová cesta do Laufenu
• 10 – 13 jednotlivé starty sprintu
• Další tří a půl hodinová cesta domů

Když jsme přišli na shromaždište do Zwingenu, zrovna začalo pršet. Postavili jsme tedy oddílový stan a šli se kouknout na vzorovou předávku, které jsme však nerozuměli, protože byla v němčině (náš oddíl je ve frankofonní části). Trať byla hodně zajímavá – křížily se tam uličky naprosto všude, všechny domy vypadaly stejně a člověk se v tom prakticky nevyznal. Většina z nás ztratila hodně na chybách, ale bylo to jedno, protože jsme si všichni trať moc užili. My, co jsme neběželi elitu, jsme poté sledovali její závod, a můžu říct, že vidět takhle na vlastní oči nějaké z největších hvězd OB bylo neuvěřitelný. Nejvíc šokující to asi bylo v tom, že to vlastně nebyl vůbec velký závod. Opravdu to bylo menší než naše středočeské závody oblastního žebříčku, ani atmosféra nebyla nějak obzvlášť živá, takže mi to přišlo šílené, když se tam jen tak rozklusávali Simona Aebersold, Elena Roos, Martin Hubmann a podobně.

Noc jsme strávili v nedalekém hotelu, kde jsme v restauraci měli i večeři. Bylo to moc fajn, protože předtím jsem lidi z oddílu vůbec neznala, takže u večeři jsem se s nimi konečně více seznámila. Trošku jsme to časově protáhli, protože jsme odcházeli až v jedenáct, a ráno nás čekal další závod, ale stálo to za to.

Po výborné snídani (Švýcaři dělají naprosto úchvatný chleba) jsme vyrazili do Laufenu na sprint. Tady byla atmosféra naopak úplně jiná. Parkovali jsme v podzemní garáži Coopu, která orientačními běžči praskala ve švech (nikdo jiný tam neparkoval, jelikož v neděli jsou obchody ve Švýcarsku všechny zavřené). Pro změnu bylo nedělní shromaždiště uvnitř. Škola překypovala stánky s oblečením, bufetem (kde prodávali neuvěřitelně dobrou kroupovou polévku), stánkem od WOC 2023 a Swiss O-Days 2023, kde si člověk mohl prohlédnout mapy, a mnohem, mnohem víc. Postupně jsme všichni vyráželi na start.

Příjemně mě překvapily dvě věci: 1) kategorie byly naprosto všechny a mohl běžet kdokoli, ne jenom nominovaní jako v Čr. 2) Nebyla žádná karanténa (předzávodní prostor, kde musí všichni běžci do určité času dojít bez ohledu na jejich čas startu, a kde jsou zakázané mobilní telefony a jakákoli elektronika, kterou by mohli s ostatními komunikovat). Startovní koridor byl však 6 minut, a byl poměrně dlouhý (cca 300 metrů, byla potřeba od prvního koridoru do druhého doběhnout).

Trať byla jiná než den předtím – též se tam vyskytovalo dost uliček, ale mimo to se tam našlo i spoustu švábů (umělé překážky), a možností postupů bylo dost. Mapa byla oboustranná – člověk orazil stovku a poté ho čekal koridor vedoucí znovu do závodního prostoru, během kterého otáčel mapu. Problém byl však následující – před dělením koridoru vedoucí zpět do prostoru závodu a koridoru vedoucí do cíle byla cedule ukazující směry, všichni se však ale koukali do mapy, protože jí zrovna otočili, a nikdo si nápisu nevšiml. Můžu říct, že z pohledu diváka bylo to zmatkování 99% lidí vtipné, ale když jsem v té situaci byla já, tak jsem to tak vůbec neviděla.

Nedělní trať byla ale opravdu přenádherná, vedle centrem Laufenu, probíhali jsme průchody apod. a i když jsem tam na chybách kvůli nedostatku tréninku na mapě ztratila dost času, můžu říct, že to byl asi nejhezčí sprint, který jsem zatím běžela:)

P.S. Pro ty, co o tom neví, a zajímal by je orienťák ve Švýcarsku, 15. až 22. 7. se ve Flims Laax koná Swiss O-Week – týdenní etapový závod přímo v srdci švýcarských Alp (tento závod se ve Švýcarsku koná jednou za dva roky, takže příště zase až ve 2025). Neuvěřitelné výhledy jsou pořadateli zaručené :-) swiss-o-week.ch/en/

Annabelle