S buzolou za písní severu (STK Švédsko 2022) - díl 1., Bětka

Projekt stacionárních tréninkových kempů (STK) Českého svazu orientačních sportů se letos konečně pořádně rozběhl, po covidových odstávkách. Stovky orientačních běžců z ČR letos vyjely se svými oddíly po týdenních turnusech do Švédska zatrénovat si na unikátních mapách v krásné přírodě a se zázemím v základně  Hållsta asi 150 km západně od Stockholmu.

V červenci vyrazila s oddílem SK Žabovřesky Bětka Kašparová, která nemohla jet s naším hlavním turnusem - pánskou jízdou v srpnu. Kluci zveřejní vlastní článek.

Zde je reportáž Bětky Kašparové:

STK Švédsko 22.7.-1.8.2022

22. července jsem se společně s brněnským oddílem SK Žabovřesky Brno vydala na soustředění do Švédska. Dobrodružství začalo již ráno, kdy jsme se společně s celou skupinou setkali v Praze, kde mě nabírali, a vyrazili jsme na cestu.

První trénink jsme měli týž den odpoledne, proběhli jsme se s mapou v Německu u Plauer See. Trénink byl velice zajímavý. Probíhal v bývalém vojenském území, kde jsme mohli najít mnoho zákopů, bunkrů, tunelů a vyzkoušeli si orientační běh ve velmi zarostlém terénu.

Po tréninku se jelo do Rostocku, nalodili jsme se na trajekt do Gedseru a poté jsme pokračovali po mostech přes Dánsko. Po nočním příjezdu na území Švédska jsme postavili stany, kde jsme přenocovali.

Další den jsme se vydali do kempu v Hoku. Tam nás čekal odpolední “předseznamovák” se švédskými terény, který byl pro nás “nováčky” úplně skvělý. Trenéři do mapy vyznačili dobře viditelné terénní objekty, kterých jsme se měli držet.

Následující den jsme dorazili na místo soustředění do konferenčního centra v Hållstě. Odpoledne začínal program STK, který čítal celkem 12 různých tréninků v 12 různých lesích v okolí Hållsty. Cílem bylo naučit se v mapově těžkém terénu kontrolovaně pohybovat. Švédské terény jsou známé tím, že obsahují spoustu malých kopečků, ve kterých se dá jednoduše ztratit. Ve Švédsku jsou terény plné borůvčí, bažin, podmáčených oblastí, naopak cest je minimum. Bez práce s buzolou se nedá dobře orientovat.

Jediná dvě volná odpoledne jsme strávili v posilovně, protože tak to v “Žabinách” prostě chodí. Vždy večer probíhal rozbor tratí. Každému z nás se věnoval Ota Hirš, člen širšího kádru OB reprezentace ČR, který na soustředění působil jako ambasador.

Celý program zakončily štafety, po kterých jsme se jeli vykoupat k jezeru poblíž vesničky Rödmossen. Po poledni už nastal čas na návrat. Cesta přes Kodaň a dánské ostrovy, trajekt Rødby - Puttgarden a Německo do Prahy utekla poměrně rychle.

Soustředění bylo perfektní. Ohromně mě bavilo si vyzkoušet orientační běh v mapově těžších a odlišných terénech než jsou ty naše ve střední Evropě, zdokonalit se v rozpoznávání detailních tvarů v terénu a soustředit se na výběr orientačních bodů, kterých se budu držet. Rozhodně to byly ty nejtěžší terény, na kterých jsem kdy běžela.

Potkala jsem tam mnoho nových kamarádů z jiného oddílu, bez kterých bych si akci tolik neužila. Soustředění doporučuji všem starším DH14 a výš, kteří by si chtěli zlepšit svoje mapové schopnosti a aplikovat je v českých terénech.

Bětka Kašparová