Zimní olympiáda dětí a mládeže a jak jsem si to užil já

Ahoj všem, 

skoro celý minulý týden jsem prožil na ZODM a rád bych se s vámi podělil o to, jaké to tam bylo. Ze Středočeského kraje z kategorie H14 jsem byl nominován já a Matěj Kříž z Kamenice. 

Z každého kraje se mohli nominovat dva závodníci na disciplínu za každou kategorii – H14, D14, H16 a D16. Olympiáda začala super zahájením v Hradci Králové, zapálil se olympijský oheň, přivítaly se všechny kraje a s každým krajem přišel jeden český olympionik. Bydleli jsme v úžasném komfortu v hotelu Pinia. V pondělí se jel první závod – sprint ve Vrchlabí, na stadionu Vejsplachy. Závod byl hodně krátký, takže výhodu měli ti, co byli rychlí na běžkách. Někdy byla ale rychlost spíše problémem, protože krabičky nestíhaly rychle projíždějící lobáky zaznamenat. Hodně závodníků se muselo vracet, a to i na Charvátův kopec, jediný kopec na trati. Z tohoto závodu si odnáším hlavně důležitost kontrolování čísel na kontrolách a jsem rád, že jsem se z tohoto závodu nedisknul, protože to bylo velice běžné. 

Po závodě jsme se přesunuli do hotelu na výbornou večeři, kde jsme si mohli vybrat ze tří chodů. V úterý jsme měli volno. Dopoledne jsme jeli na trénink, ale jelikož jsme byli trochu unavení, tak jsme se shodli s trenérem na této trase: vyjet si lanovkou na Medvědín (museli jsme se pořádně obléknout, protože na Medvědíně byla kosa) a na běžkách sjet kousek sjezdovky. Pak jsme vyjeli pár kopečků a zase jen z kopce až k hotelu. Odpoledne jsme šli zafandit středočeským hokejistům. 

Ve středu jsme jeli middle (krátkou trať), organizátoři chtěli prověřit naše síly hned na začátku, a tak dali start do kopce. Za kopcem přišla důležitá volba na 1. kontrolu, která mohla znamenat pro některé závodníky vyřazení z předních příček. Trať vedla okolo široké cesty, které se říká Václavák, první kontrola byla na pravé straně cesty, druhá už na levé atd. V tomto závodě Středočeši dopadli lépe než v prvním, my z H14 jsme doběhli na 10. a 13. místě.  

Ve čtvrtek jsme se přesunuli zase do Vejsplach, kde se jely štafety. Každý jel dva úseky, asi 1,5 km dlouhé. V pondělí se to organizátorům zdálo asi moc lehké, a tak ke stadionu přidali ještě minibludiště, ve kterém bylo asi 6 kontrol a v mapě jsme měli jen 3. Po startu prvních holek následovalo pár pádů, asi po 7 minutách nám holky předaly štafetu plácnutím. První kontrolu jsem měl stejnou jako ostatní, druhá kontrola kde jinde než na Charvátově kopci, ještě pár motanic a dostávám se k bludišti, je to několik kovových zábradlí, v mapě jsou kreslené jako tlusté černé čáry, když sesbírám tři kontroly v bludišti, následuje ještě jedno vyšlápnutí Charvátova kopce a pak předat štafetu zpět. Po předání uplyne zase asi 7 min a znovu se vydávám na trať, na druhé kontrole zjišťuji, že trať je až moc podobná té první, jen bludiště je jiné. V cíli jsem se dozvěděl, že první a třetí štafeta je DISK, tak se bojím, abychom my nebyli také, ne, vše je OK. 

A teď malé shrnutí: 

Nejlepší volnočas: bazén a vířivka 

Nejlepší jídlo: řízky

Nejhorší jídlo: pytlíková bramborová kaše (s bramborami si jen zamávala) 

Nejlepší zážitek: celá olympiáda 

Nejhorší zážitek: nešly mi nandat lyže v koridoru, nandal jsem si je až cca 1,5 minuty před startem

Největší vyprodukování adrenalinu: jízda na běžkách po sjezdovce (Medvědín) 

Největší naštvání: zabírání televizní kamerou, když jsem byl ztracený na mapě :-)

Olympiádu jsem si moc užil, poznal jsem nové kamarády z jiných krajů, byla to skvělá zkušenost.

Pojeďte s námi na další LOBy, už o druhém únorovém víkendu se konají první z nich!

Jonáš Etrych