Zpráva ze závodu na Novém Zélandu a z Pěkných Prázdnin

O minulém víkendu se Košťákovi zúčastnili prvních závodů na Novém Zélandu a jak se jim to líbilo a jaké měli pocity se dozvíte v dalším textu:

"V neděli, pouze čtyři dny po příjezdu na Nový Zéland, jsme se všichni vydali na první orienťák, lokální závod Wellingtonské oblasti. Závod je rozdělen podle obtížnosti na bílé, žluté, oranžové, červená – krátká, červená – střední, červená – dlouhá. Podrobnější popis obtížnosti zde: https://www.orienteering.org.nz/events/oy-2-planner-needed/. Při přihlašovaní mě zaujalo, ze obtížnost se děli v podstatě pouze podle toho, jak dobře umíte číst vrstevnice. Bylo to takové skryté varovaní před závodem .

Startuje se na krabičku, takže velmi příjemně z hlediska koordinace cele rodiny. Oblast je zajímavá tím, ze se jedná o zarostlé písečné duny s drobnými/většími terénními tvary (ekvidistance 2.5m). První čas byla v borovicovém lese, podloží písek s 1.5m vysokými kapradinami všude (super na schovaní lampionu). Spoustu ztrouchnivělého dřeva na zemi, které se ale rozpadá pod nohama, takže se v lese dalo velmi dobře běhat (ne ze by to bylo na pořadu dne).

Všechny děti se pěkně popasovaly se žlutou variantou, my s Vojtou jsme bojovali mnohem víc. Prvním problémem bylo, ze naše buzoly sice na NZ funguji, ale jsou extrémně nestabilní a jakýkoliv náklon způsobí libovolně velké vychýlení střelky. Jediné, podle čeho se dalo v první lesní části orientovat, byl terén a v případě problému se odrazit od cesty, oboje bez dobré buzoly celkem problematické. Druhou kontrolu jsem hledala 20min, čtyřikrát začínala znovu od cesty. Kolem osmé kontroly už jsem začala alespoň trochu “vidět” terén. Druhá část byla na pastvinách - přelézaní ohrad (jedna byla pod proudem ), opět výrazné terénní tvary, jednodušší na orientaci, náročnější fyzicky. Děti nacvičily odháněni stáda krav od kontrol .

Shrnuto: máme pět nových buzol, které funguji i na jižní polokouli. V neděli je na okolních kopcích rogaining, tak uvidíme, jak nám to tentokrát půjde."

Díky Petře K. za autentické vyprávění, když se podíváte na mapy níže, tak si můžete představit, jak by to šlo Vám.

O proběhlém víkendu se také konaly Pěkné prázdniny s OB v Českém Ráji, kam se vydalo celkem 5 členů oddílu. My jsme na PPčkách byli poprvé a celkově se nám závod líbil. Terény byly výživné, skály kam se podíváš a stavitelé nás nešetřili. Naopak někdy nás nechali běhat pořád jen nahoru a dolů, to bych staviteli trochu vyčinil. Pak už to nebylo o mapování, ale kdo dokáže po patnácté opět rychle vystoupat mezi skalami nahoru. Naopak skvělé byly dohledávky ve skalách při obou krátkých tratích. Když to shrnu, až na nějaké drobnosti se nám na PPčkách líbilo a hodnotil bych je obdobně jako letošní Rumcajzovy míle. Postupy se můžete vyzkoušet na jedná z tratí, viz níže. A co je důležité oznámit, Jana Bochenková vyhrála celkově svou kategorii D60, Jonáš Etrych byl celkově osmý v H14A. Martině Bochenkové se také dařilo a doběhla celkově šestá v D21E

Držíme palce všem kdo jedou na poslední vícedenní závody,

Tomáš